Až příliš mnoho možností způsobuje frustraci. Důležité je uvědomit si svůj profesní cíl, shodli se debatéři u kulatého stolu v redakci HN.
Autorka: Zuzana Keményová, Hospodářské noviny
Až třetina Čechů je ve své práci nespokojená, uvádí aktuální průzkum agentury Grafton Recruitment. Přitom změnit ji dokáže jen málo z nich. A to přesto, že nezaměstnanost v Česku je nyní rekordně nízká a získat nové místo je jednodušší než kdy dříve. Jedním z důvodů nespokojenosti části lidí je, že nevidí smysl své práce – vysvětluje Petr Ludwig, autor známé knihy Konec prokrastinace a zakladatel vzdělávacího institutu GrowJob.
Neschopnost udělat změnu pak zvyšuje i takzvaná rozhodovací paralýza, v níž se mnoho lidí nachází. „Je to velký problém dnešní doby. Jedná se o stav, kdy má člověk tolik možností, že si z nich neumí vybrat a vede to spíš k frustraci,“ upozornil Ludwig v debatě Hospodářských novin, jejímž hlavním tématem bylo, jak jít za svým profesním snem.
Kromě Ludwiga se debaty zúčastnili podnikatel, cestovatel a mentor Miky Škoda a také manželé Aneta a Matěj Kubrtovi, franšízanti OK Pointu. Tento koncept společností Broker Consulting a mBank spojuje bankovní, finanční a realitní služby.
Zvolit správný směr
„Když jde člověk nakupovat, najde v obchodě padesát zubních past a neumí si vybrat. A podobně to máme i v kariéře. Člověk může cestovat, podnikat, dělat skoro všechno. Ale temná stránka svobody je právě ta rozhodovací paralýza,“ připomněl Ludwig. A co se s tím dá dělat? Podle Ludwiga je dobré věci nejen zkoušet, ale vydržet je chvíli nezpochybňovat. „Třeba rok budu něco naplno vykonávat a teprve pak vyhodnotím, jestli mi to vyhovovalo. A až potom třeba udělám změnu,“ doporučuje Ludwig. Recept na přílišnou složitost je v jednoduchosti. „Raději mít tři priority, kterým se budu naplno věnovat, než jich mít třicet a pořádně neudělat nic,“ doporučoval v debatě Ludwig.
Matěj Kubrt, regionální ředitel Broker Consulting a franšízant konceptu OK Point, si zase dříve nedokázal představit, že by začal na vlastní pěst podnikat. „Když jsem si ale uvědomil, co všechno chci v životě mít a zažít, neviděl jsem jinou možnost. Samozřejmě, když jsme otevírali větší kanceláře nebo pobočku OK Pointu, to už byly statisícové až milionové investice a člověk pocítí strach,“ vylíčil Kubrt. „Když je strachu moc a paralyzuje, není to správně. Na druhou stranu trochu strachu tam musí být, aby člověk měl správnou pokoru a respekt k dané aktivitě.“ Podle Kubrta je na podnikání krásné především to, že s ním člověk může začít v každém věku.
Cestovatel Miky Škoda upozornil, že poté, co projel 40 zemí, zjistil, že úplně nejlépe se mu žije v Česku. „Lidé pouze nevidí, jak se tady máme dobře a že bychom se mohli mít ještě lépe. Nevěří sami sobě. Nemáme zabudovaný ten koncept důvěry v něco, co ještě nevidíme. Například v rozvíjení podnikání,“ míní Škoda, podle něhož to zřejmě souvisí s minulým politickým režimem.
Osobní vize je první krok ke změně
Petr Ludwig v souvislosti s tím prozradil, že při vedení svých klientů často pracuje s pojmem osobní vize, tedy tím, co je v Japonsku známé jako fenomén ikigai. „Studie ukazují, že pokud člověk vidí ve své práci smysl, je daleko spokojenější, zlepšují se mu vztahy nejen s kolegy, ale i doma, má lepší zdraví a dožívá se více let,“ popsal Ludwig. Právě uvědomění si vlastní vize je podle něj prvním krokem ke změně.
Petr Ludwig upozornil na studii mezi uklízečkami v amerických nemocnicích. Ty, které ve své práci odvedly něco navíc, například také mluvily s pacienty a pomáhaly jim překonat samotu a těžký zdravotní stav, byly v zaměstnání mnohem spokojenější než ty, které to nedělaly. „Když v práci děláte něco malinko víc, než jen to, co musíte, přináší vám ta práce mnohem více osobního uspokojení,“ doplnil Ludwig.
O osobní zkušenosti hovořila Aneta Kubrtová, ředitelka pobočky OK Point v Liberci, jejíž rodiče jsou zdravotní sestra a policista. „Viděla jsem u nich, že pomáhají lidem. Chtěla jsem dělat něco, kde také budu moci pomáhat, ale aby to zároveň bylo spojené s ekonomikou,“ popsala své ikigai Kubrtová.
Mladým lidem chybí pokora
Upozornila, že v současnosti, kdy je nabídka práce i pro absolventy velmi široká, uchazeči očekávají, že hned ze startu dostanou vysoké platy, firemní mobil i auto. Poté jsou ale zklamaní, když zjistí, že realita je často jiná. „Pokora ze začátku, po studiích, mi u nich malinko chybí,“ připomenula.
Matěj Kubrt ji doplnil, že hodně lidí extrémně řeší, co od práce chtějí dostat. „Ale zajímalo by mě, jestli stejné množství energie věnují otázce, co té práci mohou dát. Co by měli dělat v práci, aby je naplňovala, aby tam bylo lepší pracovní prostředí? My jsme přece to prostředí, my jej utváříme. A tak je na nás, aby bylo kreativní, pozitivní a aby se tam dobře pracovalo,“ uvedl Kubrt.
Přístup Čechů k práci souvisí i s podobou tuzemského školství. Cestovatel Miky Škoda, který přednáší středoškolákům o osobním rozvoji, upozorňuje, že na školách se nerozvíjí podnikavost. „To znamená, že když mě něco štve, tak jen nenadávám a jdu to změnit. Zároveň se málo posilují silné stránky studentů v předmětech, kde mají jedničky. A místo toho se řeší slabé stránky, tedy jak zlepšit špatné výsledky.“
Mladí lidé podle něj často buď vůbec nevědí, co by chtěli dělat, nebo se touží stát youtoubery, influencery či digitálními nomády. „To je velký trend, ale často taková práce na první pohled vypadá snažší, než je ve skutečnosti. V dnešní době je důležité, aby se lidé dokázali zhlédnout i ve více tradičních povoláních, a uvědomili se, že i tam mohou najít štěstí,“ řekl Škoda.
Článek vyšel v Hospodářských novinách 25. dubna 2019.
NA DEBATU, KTERÉ SE ZÚČASTNILI I MANŽELÉ MATĚJ A ANETA KUBRTOVI Z OK Pointu V LIBERCI, SE MŮŽETE PODÍVAT ZDE.
